Tam, kde svítí Jiskřička, je můj domov, ulička II.

Tento týden byl u nás opravdu bohatý na zážitky. Děti měly možnost nejen tvořit a objevovat nové věci, ale také si užít chvíle, které byly jen pro ně.

V průběhu týdne jsme se věnovali tématu naší ulice a povolání. Děti kreslily vlastní ulici, společně plánovaly, jak budou jednotlivé domy vypadat, a krásně se mezi sebou domlouvaly. Tato aktivita rozvíjela jejich spolupráci, komunikaci, prostorové vnímání i fantazii. Mluvili jsme si také o tom, kdo v různých budovách v ulici pracuje, jaká povolání existují a čím by děti jednou chtěly být.

Také jsme vyhlíželi Martina na bílém koni. Povídali jsme si o tom, co znamená rčení „Přijede Martin na bílém koni“, jak souvisí se změnou počasí a co nám tradičně připomíná. Děti se seznámily s příběhem svatého Martina a zjistily, kým byl a proč se o něm dodnes vypráví. Společně jsme si vyrobili vlastního papírového koně a pomocí provázků jsme mu splétali hřívu. Děti se při tom učily základním uzlíkům, procvičovaly jemnou motoriku, trpělivost i pečlivost a práce je velmi bavila.

V pátek nás čekaly hned dvě velké události. Ráno jsme si užili Hračkový den, který měl u dětí obrovský úspěch. Každé dítě si přineslo svou oblíbenou hračku a mělo tak prostor, aby si užilo něco jen svého – malou chvíli radosti, kterou si naprosto zaslouží.

Později jsme se připojili k celorepublikové iniciativě Pyžamový den, která připomíná podporu nemocným dětem a jejich rodinám. Pyžamo se stává symbolem blízkosti, pohodlí a domova – přesně toho, co rodiny během dlouhé léčby nejvíce potřebují. Převlečení do pyžama je jednoduché, ale silné gesto solidarity, které nám připomíná, jak důležitá je rodinná blízkost a podpora.

Také nás navštívilo maňáskové divadlo, které děti nadchlo svým veselým příběhem a krásnými postavičkami.